Dětský pokoj je místem, kde děti (často už ty nejmenší) odpočívají a spí, ale také místem, kde si hrají, cvičí a nakonec i pracují na své školní přípravě. Předpokládá se, že tento prostor děti úplně ovládnou a žádný kout a žádné místo nezůstane ušetřeno jejich aktivity. Děti si hrají na zemi, malují po zdech, přicházejí do kontaktu se všemi materiály a věcmi. Vše by zde mělo být zcela bezpečné a zdravé. Jakékoliv i potenciálně toxické a zraňující věci zde nemají své místo. Zvláštní roli hraje svébytná estetika dětských pokojů, například barvy stěn.
Pro vytápění dětského pokoje rozhodně nejsou vhodné žádné volně stojící a dosažitelné horké předměty. Proto sem rozhodně nepatří krbová kamna. Vhodné nejsou ani přímotopy a spotřebiče odebírající vzduch z místnosti. Radiátory je sice možné použít, ale i ty nejsou nejlepší volbou, protože ohřívání vzduchové masy v místnosti vede k jejím pohybům a víření prachu. Ideálním způsobem vytápění je podlahové topení. To může být přímotopné či akumulační. Může být řešeno napojením na topnou soustavu nebo může být napájeno elektricky.
Toto řešení nabízí i další dílčí varianty. S podlahovým vytápěním je však nutno spojit i volbu podlahové krytiny. Koberce, které běžně používáme, mohou jeho účinek snižovat. Ptejte se po speciálních kobercích s vysokou tepelnou vodivostí, případně si nechte spočítat parametry podle typu a výkonu podlahového topení. Existují také speciální desky, které lze umístit na již existující podlahu (není nutno tu stávající rozbíjet) a přes ně položit právě vhodný koberec nebo jinou vhodnou krytinu.
Topné folie pod koberec nejsou do dětského pokoje vhodné. Pokud je dítě alergické, jsou dobrou volbou také infrapanely. Panely mají teplotu kolem 100oC a umísťují se na stěny nebo na strop. Je možné je opatřit designem obrazu, takže plní i funkci dekorace. O panely se nelze popálit a protože fungují na jiném principu, než radiátory, zaručí tepelnou pohodu v místnosti i při nižším celkovém výkonu.
Osvětlení dětského pokoje by mělo být především rovnoměrné. To lze zajistit pomocí světel na kolejnicích nebo lankách, které umožní nejen vertikální, ale i horizontální pohyb. To je také vlastností bodových svítidel s nastavitelnými rameny, které také umožní osvětlení průběžně nastavit podle zón aktivity a odpočinku. O intenzitě světla platí obecné pravidlo, že na 1 m2 plochy je zapotřebí světlo o intenzitě 100 lm (lumenů). Pro pokoj o rozměrech 2 x 3 = 6 m2 je zapotřebí 600 lm, což odpovídá 9W LED žárovce [1]. Jako základní barevnou teplotu do dětského pokoje lze volit teplou bílou (2800 – 3300 K). Hodí se jako zdroj centrálního osvětlení, tak do pracovních lampiček. Navozuje pocit klidu a pohody. Do dětského pokoje nepatří stojací lampy, o které lze snadno zakopnout. Dětem, které se bojí tmy, pomůže noční osvětlení. Je však třeba velmi dobře volit skutečně tlumené a dobře umístěné světlo (např. LED pásky pod postelí).
Pro pohodu a fantazii dětí má velký význam výzdoba a barva stěn a stropu. Pro zachování zdravého prostředí je třeba volit vodou ředitelné barvy, ze kterých se neuvolňují těkavé látky. Vybírejte barvy označené jako „Ekologicky šetrný výrobek“. Po vymalování dětského pokoje je zapotřebí ponechat místnost dostatečně dlouho vyvětrat, nejlépe i několik týdnů. Zdravotně nezávadné barvy ředitelné vodou použijte i na nábytek a vybavení, pokud jej bude vlastnoručně natírat. Samotné barvy mají zásadní význam pro dětskou psychofyziologii. Barvy ovlivňují náladu dětí, koncentraci i kvalitu spánku. Děti mají rády syté a výrazné barvy. Ty je ale nutné kombinovat s jemnějšími odstíny, aby byl celek příjemný a útulný [2] Syté agresivní barvy nahraďte jejich méně výraznými alternativami. Najděte si výklad účinku jednotlivých barev na psychiku dětí a vytvořte harmonický celek, kde jsou sladěny barvy stěn se všemi dalšími součástmi vybavení.
Při výběru nábytku do dětského pokoje se jednoznačně zaměřujte na výrobky z dřevěného masivu, např. borovicového dřeva. Nábytek z lepených desek, dřevotřísky a lamina je nevhodný. Dětský nábytek se musí vyznačovat vysokou mírou bezpečnosti (žádné ostré hrany a výstupky, všechny kabel u pracovních stolů skryté, atd.). Nábytek z masivu ošetřujte přírodními prostředky (lněný olej, vosky). Vybírejte nábytek s certifikátem udržitelné lesnické produkce (FSC, PEFC). Podlaha v dětském pokoji by neměla být pokryta PVC, měkčeným vinylem či laminátem. Lépe je volit dřevo, korek nebo marmoleum (linoleum).
Důležitou součástí dětského pokoje jsou hračky. Alergikům neprospěje mnoho plyšových hraček, ve kterých se udržuje prach. Nepoužívejte hračky z PVC (označené číslem 3 v trojuhelníku, nebo zkratkou PVC či V). Stejně tak dětské lahve a dudlíky kupujte ve značkových obchodech či lékárnách, abyste měli jistotu, že jsou vyrobeny s nezávadných materiálů. Více o nebezpečných látkách v hračkách se dozvíte např. na www.arnika.org.
Pro ložní prádlo a matrace platí pravidla uvedené v tématu o prostředí v ložnici. Kromě toho je třeba mít na paměti, že volba matrací pro děti se řídí trochu jinými pravidly, než u dospělých. Obraťte se na odborné prodejce. Nepoužívejte na čištění matrací žádné chemické prostředky, jen perte obaly. Kromě praní povlečení také pravidelně perte lůžkoviny či jejich obaly. Chemickou aviváž můžete nahradit přírodními látkami, např. tea tree olejem.
Děti je třeba chránit také před bytovým prachem a s ním spojenými produkty roztočů. Je-li klima v bytě náchylné k této zátěži (vyšší vlhkost, teplota, nedostatečná cirkulace vzduchu, absence řízeného nuceného větrání), je třeba dodržovat základní pravidla uvedená v tématu o větrání a dalších. Také je možné zlepšit kvalitu vzduchu pomocí čističek vzduchu spojených např. s ionizátory (viz samostatné téma). Tato řešení je však třeba nejprve dobře promyslet a případně vyzkoušet, protože nemusí vždy splnit očekávání (rušení hlukem, nežádoucí účinky u konkrétních jedinců, nadměrné zvýšení vlhkosti).