Záchranné programy vodních organismů

Obsah

1 Záchranné programy vodních organizmů v ČR

Záchranné programy vodních organizmů v ČR

Záchranné programy připravované pro ohrožené druhy živočichů jsou dvojího druhu. Vlastní záchranné programy určené pro druhy ohrožené vyhynutím a programy péče pro druhy, které nejsou ohroženy vyhynutím bezprostředně, ale patří k tzv. „konfliktním druhům“. Oba typy programů jsou připravovány obdobným způsobem a jsou i podobně zajišťovány organizačně. Liší se zejména v typu navrhovaných opatření (větší podíl administrativních, výzkumných a osvětových typů opatření u programů péče).

VÝBĚR DRUHŮ A PŘÍPRAVA ZÁCHRANNÝCH PROGRAMŮ

Výběr druhů, pro které jsou záchranné programy a programy péče zpracovávány je prováděn na základě stanovených kritérií . Texty programů jsou připravovány podle závazné osnovy, jejímž smyslem je zajistit jednotnost a úplnost zpracování záchranného programu. Všechny připravené záchranné programy a programy péče jsou oponovány nejméně dvěma nezávislými odborníky.

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ

Podle zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny zajišťuje záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy Ministerstvo životního prostředí. V praxi to znamená schvalování seznamu druhů, pro něž má být program vypracován, schvalování závazných osnov a schvalování vlastních záchranných programů. Přípravou a koordinací záchranných programů byla Ministerstvem životního prostředí pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Na této činnosti se podílejí i pracovníci regionálních pracovišť – krajských středisek a správ chráněných krajinných oblastí. Přípravu nových záchranných programů i realizaci schválených programů zajišťují pod koordinací ředitelství AOPK ČR experti na příslušný druh (realizační tým). Na programu se dále podílejí pracovníci regionálních pracovišť AOPK ČR a krajských úřadů, kteří administrativně zajišťují provádění konkrétních opatření vykonávaných specializovanými firmami, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími právnickými a fyzickými osobami. Ke každému záchrannému programu a programu péče je ustanoven tzv. poradní sbor – širší okruh odborníků a zainteresovaných osob, které se nejméně jedenkrát ročně na svolaných jednáních vyjadřují k průběhu realizace programu.

Vodní a mokřadní ekosystémy České republiky jsou v současnosti nejvíce ovlivněným typem ekosystémů. Většina na vodu vázaných druhů obojživelníků, plazů, vodní ptáků a savců a také řada druhů ryb a bezobratlých patří zpravidla mezi zvláště ohrožené druhy. V České republice bylo v roce 2005 z celkového počtu 61 druhů ryb a kruhoústých chráněno podle zákona 19 druhů (31 %) a z celkového počtu 21 obojživelníků bylo chráněno 20 druhů (95 %). Druhy vodních živočichů jako například rak kamenáč nebo perlorodka říční již vymizely z 90 % původních lokalit. Proto jsou pro vodní organizmy záchranné programy důležité a buď jsou již schváleny, nebo jsou zpracovávány.

Přijaté záchranné programy a programy péče vodních organizmů a rostlin

Záchranný program rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v ČR
Záchranný program perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR
Záchranný program plavínu štítnatého (Nymphoides peltata) v ČR
Program péče pro bobra evropského (Castor fiber) v ČR
Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v ČR

Připravované záchranné programy vodních organizmů a rostlin:

Záchranný program ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) v ČR

Vodní organizmy, kterých se týkají záchranné programy

Rdest dlouholistý
Perlorodka říční
Plavín štítnatý
Bobr evropský
Vydra říční
Ropucha krátkonohá

Foto: Wikipedie

Konkrétně o jednotlivých záchranných programech

Záchranné programy navazují na základní i aplikovaný výzkum a praktickou ochranu. Mezi dalšími „vodními“ druhy, u kterých stav jejich populací na území České republiky vyžaduje zpracování záchranných programů, mohou být zejména losos obecný, mihule potoční či mihule říční, rak kamenáč atd. Pro mnohé druhy by stačilo alespoň zpracovat a přijmout akční plán, například na záchranu úhoře říčního včetně řešení jeho proudové migrace v rámci povodí Labe.

Záchranný program rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v ČR

V Praze byl tento druh v řece Vltavě potvrzen naposledy v roce 1984. V Dolním Poorličí ještě v roce 1984 existovaly čtyři lokality, v roce 1995 již jen jedna. Poslední lokalita v České republice se nachází ve slepém rameni Orlice v Malšově Lhotě – Hradci Králové. Hlavní příčinou ústupu a vyhynutí rdestu je eutrofizace způsobená splachy minerálních živin zejména dusíku (N) a fosforu (P) ze zemědělské půdy a vypouštěním splaškových odpadních vod. Záchranný program pro kriticky ohrožený rdest dlouholistý byl schválen MŽP v květnu 2003. Hlavním cílem záchranného programu rdestu dlouholistého je uchovat druh na stávající lokalitě Rameno u Stříbrného rybníka a vytvořit alespoň dvě záložní životaschopné populace v širším okolí.

Záchranný program perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR

Perlorodka říční je kriticky ohroženým druhem mlže. Přirozená reprodukce perlorodky říční ustala již před třiceti i více lety a v současné době přežívají pouze přestárlé zbytky populací s průměrným věkem jedinců nad 50 let. Za tohoto stavu hrozí bezprostřední nebezpečí vymírání. Perlorodka je mimořádně citlivá na cizorodé znečistění vody a její vývoj je závislý též na příznivých půdních a vegetačních poměrech i způsobech hospodaření v povodí. Jako jedno z opatření pro záchranu druhu je prováděn polopřirozený odchov mladých perlorodek jednotlivých ohrožených populací, který je realizovaný v odchovném zařízení v modelovém území NPP Blanice.

Záchranný program plavínu štítnatého (Nymphoides peltata) v ČR

Výskyt plavínu štítnatého v České republice je doložen z devadesáti lokalit, ale populace druhu jsou známy jen z třinácti rybníků v České republice. Důvodem zániku populací v minulosti byly regulace řek, zánik poříčních tůní a jejich zazemňování, budování vodních nádrží a intenzifikace rybničního hospodaření. Mezi současná ohrožení můžeme opět řadit intenzivní rybníkářství, výsadbu nepůvodních býložravých ryb a aplikace herbicidů na rybnících a v jejich okolí.

Program péče pro bobra evropského (Castor fiber) v ČR

Silným lovem byla populace bobra v Evropě téměř ohrožená, ocitl se na pokraji vyhynutí. Od konce 80. let 20. století dochází k postupnému šíření bobra evropského i na území České republiky. V současné době je početnost tohoto druhu u nás odhadována na 1000–1200 jedinců a v některých oblastech státu již bobr začíná způsobovat hospodářské škody (okus a kácení dřevin, zaplavování pozemků a komunikací, narušování hrází a břehů nádrží). Koncepce Programu péče je založena na tzv. zonaci diferencované ochrany. Ta spočívá ve vymezení tří zón (A, B, C) na území naší republiky. V těchto zónách se rozlišuje míra zájmu na ochraně druhu na jedné straně a koncentrace rizika vzniku závažných škod na straně druhé.

Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v ČR

Na mnoha místech Evropy byla vydra vyhubena nebo je stále na pokraji přežití. Vydra je druhem, který není na území České republiky bezprostředně ohrožený vyhynutím, je však stále druhem velmi zranitelným. Působí nemalé škody na hospodářsky významných rybích populacích a tím vyvolává rozšiřování jejího areálu silný tlak na regulaci. Na našem území nyní vydra trvale žije v jižních a jihozápadních Čechách, v přiléhající části středních Čech a na Českomoravské vysočině, dále v Beskydech, Labských pískovcích a povodí Ploučnice.

Záchranný program ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) v ČR

Je naší nejvzácnější žábou, která v posledních desetiletích vymizela z mnoha lokalit a nyní žije v několika izolovaných populacích na západě, severu a jihu Čech. Preferuje pionýrské biotopy s holou vegetací nebo jen spoře zarostlou půdou. Kromě polí se zeleninou a některými dalšími plodinami jí proto nejvíce vyhovují různé těžební prostory, ať už hnědouhelné nebo třeba pískovny a také výsypky či vojenské výcvikové prostory. Technické rekultivace těchto prostor či ukončení činnosti armády jsou pro ni naopak velkým problémem a jsou příčinou jejího vymizení z mnoha lokalit. V rámci záchranného programu by se měly detailně zmapovat historické lokality jejího výskytu, aby bylo zřejmé, kde se ještě populace ropuchy vyskytují a jak jsou početné a životaschopné.

Informace o dalších záchranných programech najdete v samostatné kategorii

Zdroje a reference

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti (134/1999 Sb. m.s.)
Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (107/2001 Sb. m.s.)
Metodika AOPK ČR pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a
Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky
Státní program ochrany přírody a krajiny
Úmluva o biologické rozmanitosti
http://www.ochranaprirody.cz
http://www.zachranneprogramy.cz