Záchranné programy připravované pro ohrožené druhy živočichů jsou dvojího druhu. Vlastní záchranné programy určené pro druhy ohrožené vyhynutím a programy péče pro druhy, které nejsou ohroženy vyhynutím bezprostředně, ale patří k tzv. „konfliktním druhům“. Oba typy programů jsou připravovány obdobným způsobem a jsou i podobně zajišťovány organizačně. Liší se zejména v typu navrhovaných opatření (větší podíl administrativních, výzkumných a osvětových typů opatření u programů péče).
Výběr druhů, pro které jsou záchranné programy a programy péče zpracovávány je prováděn na základě stanovených kritérií . Texty programů jsou připravovány podle závazné osnovy, jejímž smyslem je zajistit jednotnost a úplnost zpracování záchranného programu. Všechny připravené záchranné programy a programy péče jsou oponovány nejméně dvěma nezávislými odborníky.
Informace o dalších záchranných programech najdete v samostatné kategorii |
Podle zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny zajišťuje záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy Ministerstvo životního prostředí. V praxi to znamená schvalování seznamu druhů, pro něž má být program vypracován, schvalování závazných osnov a schvalování vlastních záchranných programů. Přípravou a koordinací záchranných programů byla Ministerstvem životního prostředí pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Na této činnosti se podílejí i pracovníci regionálních pracovišť – krajských středisek a správ chráněných krajinných oblastí. Přípravu nových záchranných programů i realizaci schválených programů zajišťují pod koordinací ředitelství AOPK ČR experti na příslušný druh (realizační tým). Na programu se dále podílejí pracovníci regionálních pracovišť AOPK ČR a krajských úřadů, kteří administrativně zajišťují provádění konkrétních opatření vykonávaných specializovanými firmami, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími právnickými a fyzickými osobami. Ke každému záchrannému programu a programu péče je ustanoven tzv. poradní sbor – širší okruh odborníků a zainteresovaných osob, které se nejméně jedenkrát ročně na svolaných jednáních vyjadřují k průběhu realizace programu.
Záchranné programy popsané v samostatné části
Záchranné programy popsané v samostatné části
Informace o záchranných programech vodních organismů jsou zpracovány v samostatné části
Foto: Wikipedie
Záchranné programy navazují na základní i aplikovaný výzkum a praktickou ochranu.
Hnědásek osikový je kriticky ohroženým druhem řídkých a prosluněných listnatých lesů nížin a pahorkatin. Pro jeho ochranu je nutná zejména péče o vhodný biotop, kterým jsou raná sukcesní stadia lesů s nízkým zápojem stromového patra a bohatým bylinným i keřovým patrem. Proto je pro jeho záchranu potřeba obnovit tzv. výmladkové hospodaření (pěstování nízkých a středních lesů). Staré nálezy tohoto motýla jsou známy z řady míst v Čechách i na Moravě, v současnosti však přežívá v celé ČR jedna poslední populace v Polabí. Její početnost je navíc v současné době pod hranicí dlouhodobé udržitelnosti. Živnou rostlinou larev hnědáska osikového je v Čechách jasan ztepilý . Potravní spektrum solitérních housenek (po přezimování) však dosud není plně známo. Dospělci se živí zejména nektarem bíle kvetoucích keřů, např. svídy a kaliny. Pro všechna vývojová stadia je nejvhodnější polostín, kladoucí samičky pak preferují spíše vlhká a závětrná místa. Dá se říci, že tento druh stopuje raně sukcesní stadia lesů, není však schopen dálkových přeletů (disperzní vzdálenost max. 1 km), a proto vyžaduje poměrně rychlou obnovu (cca po 15-20 letech) těchto raných stadií biotopu na vzájemně propojených plochách. Navrhovaný záchranný program by měl zajistit zejména koordinaci péče o biotop tohoto motýla, která by vedla ke stabilizaci současné poslední české populace. V případě úspěšné stabilizace pak záchranný program počítá s repatriacemi druhu na vhodné, motýlem dříve obývané lokality
Stáhněte si Záchranný program hnědáska osikového |
Sysel obecný patřil na našem území v minulosti k běžným druhům savců nižších poloh. V druhé polovině 20. století však došlo k strmému úbytku jeho početnosti, kdy v roce 2005 byl výskyt sysla obecného zjištěn pouze na 28 lokalitách ČR. Většina ze zjištěných populací byla izolovaná, měla velmi malou početnost a již touto skutečností byla ohrožena zánikem. Záchranný program byl v roce 2008 přijat Ministerstvem životního prostředí České republiky, dodatek k tomuto programu byl schválen v březnu 2016.
Aktivity prováděné v rámci jednotlivých opatření záchranného programu by měly především odstranit nebo alespoň zmírnit účinek faktorů, které výskyt sysla obecného v České republice ohrožují. Zcela zásadním opatřením je zajištění managementu na lokalitách sysla obecného v ČR, tj. vytvoření příznivých podmínek pro zachování a rozvoj stávajících populací tohoto druhu. Každoroční monitoring všech známých kolonií je nezbytný pro získání informací o vývoji jednotlivých populací sysla obecného a o faktorech, které je ovlivňují. K zajištění existence sysla obecného v ČR je nutné zvýšit početnost jeho celkové populace a alespoň zčásti zajistit komunikaci mezi populacemi. K dosažení tohoto záměru je nutné zvolit vhodné lokality s pravidelným managementem a založit na nich nové syslí kolonie, kdy zdrojem jedinců pro repatriační aktivity budou polopřirozené chovy. Pro úspěšnou realizaci záchranného programu je rovněž nutné doplnit poznatky o genetické variabilitě, demografii a parazitofauně populací sysla obecného na území ČR, což je náplní navržených výzkumných opatření.
Stáhněte si Záchranný program sysla obecného (včetně dodatku) |
Sysel obecný patřil na našem území v minulosti k běžným druhům savců nižších poloh. V druhé polovině 20. století však došlo k strmému úbytku jeho početnosti, kdy v roce 2005 byl výskyt sysla obecného zjištěn pouze na 28 lokalitách ČR. Většina ze zjištěných populací byla izolovaná, měla velmi malou početnost a již touto skutečností byla ohrožena zánikem. Záchranný program byl v roce 2008 přijat Ministerstvem životního prostředí České republiky, dodatek k tomuto programu byl schválen v březnu 2016.
Aktivity prováděné v rámci jednotlivých opatření záchranného programu by měly především odstranit nebo alespoň zmírnit účinek faktorů, které výskyt sysla obecného v České republice ohrožují. Zcela zásadním opatřením je zajištění managementu na lokalitách sysla obecného v ČR, tj. vytvoření příznivých podmínek pro zachování a rozvoj stávajících populací tohoto druhu. Každoroční monitoring všech známých kolonií je nezbytný pro získání informací o vývoji jednotlivých populací sysla obecného a o faktorech, které je ovlivňují. K zajištění existence sysla obecného v ČR je nutné zvýšit početnost jeho celkové populace a alespoň zčásti zajistit komunikaci mezi populacemi. K dosažení tohoto záměru je nutné zvolit vhodné lokality s pravidelným managementem a založit na nich nové syslí kolonie, kdy zdrojem jedinců pro repatriační aktivity budou polopřirozené chovy. Pro úspěšnou realizaci záchranného programu je rovněž nutné doplnit poznatky o genetické variabilitě, demografii a parazitofauně populací sysla obecného na území ČR, což je náplní navržených výzkumných opatření.
Stáhněte si Záchranný program sysla obecného (včetně dodatku) |
Hlavním cílem záchranného programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu v ČR, tzn. v Poohří, v Podyjí a v Karpatech. Záchranný program byl přijat v roce 2008, dodatek k programu byl schválen v roce 2012.
Naplnění tohoto záměru by mělo být dosaženo realizací následujících opatření:
Stáhněte si Aktuální znění záchranného programu užovky stromové (se zapracovaným dodatkem) |