Sporáky a kamna na tuhá paliva
Verze z 21. 2. 2019, 18:07, kterou vytvořil DavidK (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Moderní sporáky, kamna a krbové vložky mohou zejména díky napojení na topnou soustavu výborně doplnit či téměř nahradit jiné zdroje vytápění. V důsledku přísné legislativy je utlumován provoz kotlů na uhlí a sporáky a kamna na dřevo tak získávají širší uplatnění v moderních zateplených domech. Zejména tam je ale třeba dbát na dostatečný přísun spalovacího vzduchu a všímat si eventuálních příznaků nedokonalého hoření. Sporáky či kamna vyhřívající topnou soustavu musí být zabezpečena proti přehřátí, protože je nelze v případě výpadku proudu okamžitě odstavit. Všechna lokální topeniště musí být napojena na pravidelně čištěnou a kontrolovanou spalinovou cestu. Je doporučeno instalovat detektory CO. Popel ze spalování dřeva je možné použít jako hnojivo, na rozdíl od popele z uhlí, který se pro tento účel nehodí.

V ČR stále pochází 19,2 % veškeré energie spotřebované na vytápění domácností z pevných paliv. K vytápění je používáno zejména hnědé uhlí a dřevo. Spotřeba dřeva strmě roste. Za posledních 25 let se spotřeba dřeva vč. briket a pelet zdvojnásobila (šetření ČSÚ ENERGO 2015). Spotřebu dřeva pozitivně ovlivňuje dotační podpora na výměnu zdrojů vytápění.

Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší  je postupně ukončován prodej kotlů na tuhá paliva. Od 1. 1. 2018 se nesmí uvádět na trh kotle 3. emisní třídy a povolena je pouze třída 4 a vyšší. Od 1. 9. 2022 začne platit úplný zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Tato pravidla výrazně omezí používání uhlí pro vytápění. Kromě výměn starých kotlů tak na významu získává vytápění domácností sporáky a kamny na dřevo.

Moderní sporáky na tuhá paliva, zejména ty, ve kterých je spalováno dřevo případně dřevěné brikety je zajímavou alternativou k ostatním druhům vytápění rodinného domu. Pokud je sporák vybaven výměníkem tepla, může ohřívat topnou vodu v topné soustavě a pomocí radiátorů tak topit i v ostatních místnostech domu. Tato soustava pak obdobně jako u plynového či elektrického kotle musí být vybavena dalšími prvky, jako je oběhové čerpadlo, expanzní nádoba a regulační zařízení. Pro bezpečný provoz sporáku s výměníkem je zapotřebí zohlednit nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. To ukládá povinnost opatřit zařízení určená pro výrobu teplé vody při teplotách nepřesahujících 110 °C (mezní teplota), do kterých se ručně nakládá pevné palivo a u kterých součin PS x V, tedy maximální provozní přetlak PS [bar] (1 atm = 1,013 bar) vynásobený vodním objemem výměníku V [litr], je větší jak 50.  Povinnost neplatí pro kotle zapojené do otevřených (gravitačních) soustav. Smysl opatření je ochránit soustavu před havárií či dokonce explozí z přehřátí za předpokladu, že dojde k výpadku proudu a topná voda přestane ochlazovat stále hořící jádro kotle. U plynového či elektrického zdroje tepla není v takovém případě problém odstavit okamžitě zdroj tepla z provozu. U hořících kamen sporáku či krbu to možné není.

Pro zabezpečení sporáku nebo kamen s výměníkem odpovídajícím výše uvedené podmínce se proto používá dochlazovací smyčka. Ta spočívá v instalaci spirálové trubice procházející horkou vodou na výstupu z výměníku a termostatického ventilu, který se otevře, když teplota vody překročí 95oC. Potrubí je napojeno na vodovod a o studená voda pak ochlazuje topnou vodu v soustavě. Následně je voda vypouštěna do odpadu. Tak je zajištěna bezpečnost provozu sporáku či kamen s výměníkem v případě přehřátí.

Z hlediska udržení kvality vnitřního prostředí při spalování tuhých paliv je podobně jako v případě plynových kotlů zapotřebí dodržet dostatečný přísun vzduchu ke spotřebiči, dostatečný objem vzduchu / větrání v místnosti, kde je instalován a dostatečný odtah spalin. Pro stanovení dostatečného objemu vzduchu pro spalování je zapotřebí znát přesně parametry paliva. U zemního plynu to není problém, u dřeva a uhlí se může výhřevnost výrazně lišit. Odborné publikace doporučují tří až pětinásobnou výměnu vzduchu v místnostech, kde jsou instalovány zdroje na pevná paliva. Pro hrubý odhad lze počítat s potřebou spalovacího vzduchu  u zdrojů tepla s uzavíratelnými ohništi při spalování hnědého uhlí cca 2,2 m3.h-1 na 1 kW příkonu a při spalování dřeva a slámy cca 2,5 m3.h-1 na 1 kW. Na trhu se objevují sporáky a kamna typu „C“, která mají samostatný přívod vzduchu z venkovního prostředí a podobně jako plynové spotřebiče této kategorie nezatěžují vnitřní klima. Také u klasických sporáků a kamen (typu „B“) je možné nainstalovat potrubí přisávající ke spotřebiči vzduch z venkovního prostoru.  Z výše uvedeného objemu spalovacího vzduchu a výhřevnosti dřeva, která je zhruba 4,3 kWh.kg-1 lze odvodit, že kamna, sporák nebo krbová vložka spotřebuje na spálení 5 kg dřeva za hodinu asi 50 – 60 m3 vzduchu. Toto množství  je třeba do místnosti přivést. Spalování při nedostatečném přísunu vzduchu může vést k nedokonalému hoření, zanášení spotřebiče a spalinové cesty dehtem, plýtvání palivem a v horším případě k úniku spalin do místnosti či jejich explozi v komíně. V domech, kde jsou přirozeně přítomné spáry v oknech, dveřích a části konstrukce jsou částečně prostupné, není tento problém tak aktuální. Tam, kde jsou použity izolace a těsná okna, může vzduch chybět. Po zateplení domu a výměně oken se může stát, že sporák nebo kamna hůře hoří, méně topí či kouří. Pak je na místě zajistit dodatečný přísun vzduchu.

Vzduch je třeba přivádět z prostor, které komunikují s vnějším prostředím: z větraného sklepa (průrazem v podlaze), z půdy (vedením roury podél komína), ze střechy (průduchem v nepoužívaném komíně, nebo zvláštním průduchem), z fasády (trubkou pod podlahou), atd. Místo vyústění u kamen není důležité, nutné je ovšem přívod správně dimenzovat a provést. Měl by být použit kruhový průřez trubky. Průměr trubky závisí na délce přívodu a výkonu spotřebiče. Každý ohyb 90o se počítá jako 2,5 m rovného úseku. Například pro 5metrový přívod s jedním ohybem platí hodnota 7,5 m. Pro takovéto vedení a spotřebič do 10 kW postačí průměr 100-110 mm  Pro čtvercové či obdélníkové průřezy platí zvláštní pravidla. Vedení může být provedeno z odpadového potrubí (oranžové venkovní) či hliníkové roury. Musí být dobře zaizolováno. Podrobnosti o dimenzování a konstrukcí přívodů jsou k dispozici v odborné literatuře a na internetu.

Při spalování pevných paliv je zapotřebí mít na paměti povinnosti provádění čištění a kontroly spalinové cesty. Kontrola musí být provedena 1 x za rok. Čištění musí být provedeno 2 x za rok u sezónního provozu a 3 x za rok u celoročního provozu. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Při provozu sporáků a kamen na pevná paliva je třeba dbát protipožárních předpisů a zdravého rozumu. Pravidla jsou uvedena v návodu ke spotřebiči. Ve sporáku či kamnech nesmí být spalován žádný odpad. Pro spalování pevných paliv platí varování před zvýšenou koncentrací oxidu uhelnatého. V místnostech vybavených sporákem či kamny je vhodné instalovat detektor CO. Od roku 2008 také platí povinnost v každé nově vybudované či rekonstruované domácnosti instalovat autonomní (na vnějším napájení nezávislý) detektor kouře. Ten by měl mít možnost dočasného odpojení alarmu (pro situace s krátkodobým zakouřením prostor).

Pro provoz sporáku v domácnosti je zapotřebí zajistit ochranu podlahy. Pokud není samotný povrch podlahy konstruován z tepelně odolného a nehořlavého materiálu, je nutné umístit pod spotřebič izolační podložku (plech, keramika, sklo). Stejná ochrana je zapotřebí také pro blízké zdivo.

S provozem spotřebiče na pevná paliva v domácnosti souvisí produkce popela. Popel z dřevěného paliva můžeme použít jako hnojivo. Na zahradu či na kompost sypeme zásadně vychladlý popel. Obsah hlavních živin v popelu je v poměru NPK asi 0:1:2. Popel obsahuje vysoké procento vápníku a také hořčík. Popel má vysoké pH, a proto jej neaplikujeme na rostliny, které potřebují kyselou půdu (vřes, vřesovec, borůvka, azalky). Pro hnojení se hodí rozmíchat popel ve vodě.

Množství a skladba popele z uhlí závisí na jeho kvalitě. Typický druh palivového uhlí „kostka“ obsahuje asi 7,35 % popela. Uhlí s nízkým obsahem balastní hmoty se označuje jako popelem chudé (Pc), uhlí s vyšším obsahem popela jako popelem bohaté (Pb). Z uhlí nelze balastní látky zcela odstranit, ale jejich množství lze minimalizovat praním a tříděním. Takové uhlí je třeba preferovat před nekvalitním neupraveným produktem. Popel z hnědého uhlí se na zahradu jako hnojivo příliš nehodí. Má obvykle menší obsah živin než popel ze dřeva a navíc vysoký obsah síry.

Zajímavé zdroje

Citováno z „http://poradme.se/index.php?title=Sporáky_a_kamna_na_tuhá_paliva&oldid=1025“