Oxid uhelnatý je nebezpečný a neviditelný jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování organické hmoty, tedy také všech fosilních paliv. Pochází také ze spalovacích motorů. Je nejčastější příčinou náhodné otravy v Evropě. Všechny domácnosti musí dbát pravidel prevence před otravou nejčastěji způsobenou závadami na spotřebičích spalujících pevná, tekutá i plynná paliva. Zákon v ČR nařizuje pravidelnou kontrolu spalinových cest pro tyto spotřebiče. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u lokálních topenišť, kamen a sporáků, které nejsou vybaveny moderními pojistkami. Za horkého počasí hrozí obrácení tahu komínů. V zateplených a izolovaných místnostech ubývá při spalování kyslík a spaliny jsou bohatší na CO. Instalace detektorů by měla být samozřejmostí.
Oxid uhelnatý (CO) je plyn bez chuti, barvy a zápachu. Nedráždí oči ani sliznice, je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se mísí. V zemské atmosféře se vyskytuje v malém množství, v koncentraci nižší než 0,001% (10 ppm). V přírodě vzniká rozkladem oxidu uhličitého působením UV záření, nedokonalým spalováním organické hmoty a je součástí sopečných plynů. V městském prostředí je koncentrace vyšší. Směs se vzduchem obsahující od 12,5 do 74,2 % je výbušná. CO je jedovatý plyn. Váže se na krevní barvivo hemoglobin, kde zaujímá místo kyslíku a zabraňuje tak jeho přenosu do tkání a brání buněčnému dýchání. Otrava CO je nejčastějším typem náhodné otravy v Evropě a Severní Americe.
Nejčastějším zdrojem CO uvnitř budov je spalování zemního plynu, propan-butanu či propanu ve spotřebičích. Při nedostatečném odtahu spalin a současně nedostatečném provětrávání prostor může dojít k nahromadění CO. Vysoký podíl CO je také ve výfukových plynech automobilů a strojů na spalovací motory. Z tohoto hlediska jsou rizikové garáže, opravny, ale také třeba sportovní haly či prostory, kde pracují spalovací agregáty. Vysoká koncentrace z motorových spalin je na dopravních uzlech, zejména tam, kde dochází k malému provětrávání. CO se může do vnitřních prostor dostávat z poškozených nebo špatně instalovaných kouřovodů z lokálních topenišť a kotlů, při nedostatečném odtahu z kamen a krbů. V neposlední řadě vzniká velké množství CO při nedokonalém spalování během požárů, kde je plyn doprovázen dalšími jedovatými sloučeninami.
V České republice je počet otrav CO ročně odhadován na 1000-1500, z toho asi 10 % končí smrtelně. Počet otrav významně poklesl v 80. letech po zavedení zemního plynu místo svítiplynu (směs plynů s velkým podílem CO). Současný nárůst souvisí také s nedostatečnou péčí o spotřebiče (topidla, ohřívače, sporáky) a spalinové cesty. Práva a povinnosti v oblasti čištění, kontroly a revizí spalinových cest jsou nově od 1. 1. 2016 uvedeny v zákoně č. 133/1985Sb., o požární ochraně a ve vyhlášce 34/2016Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinových cest. V příloze 2 této vyhlášky je uvedena četnost povinných kontrol dle typu paliva a spotřebiče:
Výkon spotřebiče | Činnost | Druh paliva připojeného spotřebiče paliv | ||||
Pevné | Kapalné | Plynné | ||||
Celoroční provoz | Sezónní provoz | Celoroční provoz | Sezónní provoz | |||
Do 50 kW včetně | Čištění spalinové cesty | 3 x za rok | 2 x za rok | 2 x za rok | 1 x za rok | 1 x za rok |
Kontrola spalinové cesty | 1 x za rok | 1 x za rok | 1 x za rok | |||
Nad 50 kW | Čištění a kontrola spalinové cesty | 2 x za rok | 1 x za rok |
V příloze vyhlášky jsou dále uvedeny podrobné požadavky a zpřesnění podmínek revizí.
Kromě revizí technického stavu spotřebičů a spalinové cesty je zapotřebí dodržovat další podmínky provozu: V každé místnosti se spotřebičem musí být zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu a větrání. Místnosti (kuchyně, koupelna, kotelna) nesmí být zcela uzavřené, izolované! Je vždy nutno zachovat přístup vzduchu pomocí větracích otvorů. Při spalování paliv dochází ke spotřebě kyslíku. Snižování obsahu kyslíku ve spalovaném vzduchu navíc způsobuje nedokonalé spalování a vyšší produkci CO (na úkor netoxického CO2 vznikajícího dokonalým spalováním). Tah spalin se řídí rozdílem teplot v místě spalování a při vyústění spalinové cesty. Je-li ve venkovním prostředí vysoká teplota, může dojít k zhoršení odtahu nebo obrácení tahu spalin. CO se pak dostává do vnitřního prostředí. Tento stav hrozí také při ucpání kouřovodů sazemi či nečistotami. Pokud je to možné, měly by spotřebiče být vybaveny čidlem zpětného tahu (komínovou, spalinovou, pojistkou). Ta vyřadí spotřebič z provozu, pokud dojde k obrácení tahu.
Měření koncentrace CO umožňují detektory (hlásiče), které je možné zakoupit ve specializovaných obchodech běžně za dostupné částky (stovky Kč). Detektory podle amerických studií zabrání až 50 % případů otravy. Zařízení se montují přímo do obytných místností a jsou nezávislé na elektrické síti. Jsou obvykle vybaveny hlasitým alarmem a dražší modely ukazují koncentraci CO na displeji.
Při podezření na otravu CO (nevolnost, zvracení, úzkost, zrakové poruchy, podrážděnost, zrychlené dýchání, překrvení obličeje, ztráta vědomí) je nezbytné postižené vynést na čerstvý vzduch, aby navázaný CO uvolnil místo kyslíku. Protože jeho vazba na hemoglobin je velmi silná, vyžaduje otrava vždy léčbu obvykle spočívající v podávání kyslíku pod vysokým tlakem.
Prevence otravy CO uvnitř domu v několika bodech: