Ohrožené modelové vodní organismy

Pro nastínění problematiky ohrožených vodních organismů jsme vybrali tři modelové vodní organismy – Lososa obecného, Perlorodku říční a Vydru říční.

Losos Obecný (Salmo salar)

Losos obecný (foto: fischfauna-online.de)
Losos obecný je dravá tažná ryba z čeledi lososovitých, která žije většinu života v moři. Dospělí jedinci během svého života migrují proti proudu řek hluboko do vnitrozemí kontinentů, aby v rodných řekách vyvedli další generaci. Mladí lososi pak v horních tocích řek tráví začátek života, než se vydají zpět do moře, aby zde rychle dospěli a vydali se zpět do rodných řek.
Losos tráví většinu svého života ve slané vodě, která ale není pro jeho přežití potřebná. Losos je schopný dlouhodobě či celoživotně žít ve sladké vodě, aniž by došlo k výraznému poškození či strádání jedince.
Losos se rozmnožuje v řekách (od pobřeží Severního ledového moře až po Pyrenejský poloostrov), kde mladí lososi tzv. strdlice prožívají první jeden až dva roky života. Poté migrují do moře, kde prožijí dobu až do pohlavní dospělosti (1 – 3 roky) a následně se vrací proti proudu řek na místa svého zrození, kde se rozmnožují. Celý migrační cyklus za rozmnožováním se u nich opakuje až 3×, ale řada samců umírá již po prvním tření.
Negativním vlivem, který k vymizení lososa na území České republiky přispěl, bylo masivní znečišťování řek. Poslední výskyt lososa byl zaznamenán 14. 11. 1948 v Lovosicích.
V roce 1998 byl odstartován v České republice v návaznosti na aktivity v SRN program „Losos 2000“, jehož cílem je reintrodukovat (vrátit zpět) do českých řek tento již ztracený rybí druh a umožnit jeho přirozené migrační tahy. Tento program realizuje Agentura přírody a krajiny České republiky a Český rybářský svaz. Projekt je financován z prostředků Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí.
Na severočeských řekách, v povodí Ploučnice, v povodí Kamenice a v povodí Ohře bylo vysazeno 811 tisíc kusů mladých lososů. V roce 2002 došlo na řece Kamenici k odlovení prvních dospělých lososů v rámci ČR po více než padesáti letech. Jednalo se o 4 kusy o velikosti 70, 3 – 86, 5 cm a další kusy byly na této lokalitě pouze pozorováni. Jejich rozmnožování zatím prokázáno nebylo.
Kromě zajištění dalších kvalitních násad je třeba dokončit výstavbu a zkvalitnění rybích přechodů na příčných překážkách hlavních migračních tahů. Hlavním cílem je vytvoření podmínek pro stabilní přirozeně se rozmnožující populace lososa obecného v uvedených lokalitách, případně i jinde. Migrační bariéry lze zprůchodnit pomocí tzv. rybích přechodů – zařízeních umožňujících rybám překážkou proplout. Akční plán na výstavbu rybích přechodů v horizontu 2000 – 2010 definuje dva prioritní úseky pro výstavbu rybích přechodů. Pro návrat lososa obecného resp. jeho migraci ze SRN je klíčový úsek řeky Labe od Hřenska po Brandýs nad Labem s přítoky Kamenicí a Ohří po Nechranickou přehradu.

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)

Perlorodka říční (foto: Wikipedia)
Perlorodka říční je kriticky ohroženým druhem mlže řádu Unionoida a čeledi Margaritiferidae.
Stanovištěm jsou chladné a málo úživné vodní toky – oligotrofní ve středních a vyšších polohách. Na rozdíl od většiny měkkýšů České republiky se vyskytuje pouze v oblastech chudých na vápník. Její existence je závislá na specifickém přírodním společenstvu celého povodí a to jak z hlediska zdrojů potravy, tak i z hlediska rozmnožování.
Výskyt perlorodky je dále závislý na lososovitých rybách: tahových cestách lososa obecného a výskytu pstruha potočního, kteří jsou dočasnými hostiteli raných stádií jejích larev. V početných koloniích jsou jedinci perlorodek odděleného pohlaví, ale řídce roztroušení mlži mohou být oboupohlavní. Z oplozených vajíček se vyvíjejí invazní larvy zvané glochidie, kterých v létě samice vypouští do vody velké množství. Na stanovištích přírodě blízkých se jedinci přirůstající relativně pomalu dožívají až 140 let. V úživnějším (mezotrofním) prostředí se naopak vyskytují formy rychleji rostoucí, avšak krátkověké, dožívající se 30 – 50 let.
Přirozená reprodukce perlorodky říční ustala již před třiceti i více lety a v současné době přežívají pouze přestárlé zbytky populací s průměrným věkem jedinců nad 50 let.
Perlorodka říční vymizela z 90 % svých původních lokalit na území České republiky. Na našem území se perlorodka vyskytuje v povodí horního toku Vltavy (dříve i Otavy), Blanice, Malše a jejich přítocích. V jihočeské Blanici se doposud zachovala nejpočetnější středoevropská populace tohoto kriticky ohroženého mlže. Za tohoto stavu hrozí bezprostřední nebezpečí vymírání. Perlorodka je mimořádně citlivá na cizorodé znečistění vody a její vývoj je závislý též na příznivých půdních a vegetačních poměrech i způsobech hospodaření v povodí (potravní podmínky). Vzhledem k úzké vazbě larev perlorodky říční na rybí hostitele je citlivá i na podmínky pro zachování a obnovení původní rybí fauny.
Záchranný program pro Perlorodku říční v České republice byl vypracován v roce 1999, navazuje na základní i aplikovaný výzkum a praktickou ochranu perlorodky říční, prováděnou trvale již od roku 1983. Jako jedno z opatření pro záchranu druhu je prováděn polopřirozený odchov mladých perlorodek jednotlivých ohrožených populací, který probíhá ve specializovaném odchovném zařízení v NPP Blanice.

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydra říční (foto: Wikipedia)
Vydra říční z čeledi kunovitých je silně ohrožený dravec bezprostředně vázaný na vodní ekosystémy. Vydra obývá snad všechny typy biotopů od tekoucích po stojaté vody.
Populace obývající území České republiky obsazuje tři rozdílné typy biotopů – horské oligotrofní vodní toky, vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků a ploché rybniční oblasti. V potravě vydry výrazně převažují ryby, doplňkově též obojživelníci, korýši, drobní savci, vodní hmyz apod.
Na mnoha místech Evropy byla vydra vyhubena nebo je stále na pokraji přežití. Vydra je druhem, který není na území České republiky bezprostředně ohrožený vyhynutím, je však stále druhem velmi zranitelným. Působí nemalé škody na hospodářsky významných rybích populacích a tím vyvolává rozšiřování jejího areálu silný tlak na regulaci.
Vydra říční je ohrožována celou škálou vlivů, jejichž intenzita se v průběhu historie na území České republiky výrazně měnila. Do první poloviny dvacátého století ohrožovalo vydru hlavně přímé pronásledování člověkem. Od šedesátých let decimovalo stavy populací vydry říční především znečištění životního prostředí specifickými cizorodými látkami (zejména organickými látkami na bázi PCB) a přímá devastace jejích biotopů (úpravy koryt vodních toků – regulace, výstavba příčných staveb, redukce břehových porostů apod.). V souvislosti s obecným zlepšením jakosti vod v devadesátých letech začala populace vydry postupně zvyšovat svoji početnost a zvětšovat areál rozšíření v ČR. V posledních letech se však objevily nové ohrožující vlivy a to především automobilová doprava a nelegální lov, kterým se zejména správci rybníků a rybářských revírů snaží zamezit škodám, které vydra působí na rybí obsádce. Tento problém zatím nevyřešilo ani dosavadní uplatnění zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
V rámci České republiky existuje několik oblastí, které jsou v současné době vydrou již trvale obývány, na zbytku území se vyskytuje pouze přechodně nebo vůbec. Vydra trvale žije v jižních a jihozápadních Čechách, v přiléhající části Čech středních a na Českomoravské vysočině. Dalším důležitým územím jsou Beskydy, Labské pískovce a povodí Ploučnice. V souvislosti se zlepšováním kvality vody lze očekávat, že se vydra bude do budoucna rozšiřovat na další vhodné biotopy i do dalších regionů České republiky.

Doplňkové údaje:

Program péče pro vydru říční v ČR pro roky (2009 – 2018), který vznikl za podpory MŽP zahrnuje zejména následující opatření:
  • úpravu současné legislativy – zejména vyhlášky MŽP 360/2000Sb., o stanovení způsobu výpočtu náhrady škody způsobené zvláště chráněnými živočichy;
  • vytvoření nových dotačních programů na kompenzace škod způsobovaných vydrou pro drobné vlastníky rybníků;
  • zajišťování průchodnosti liniových bariér, potřebných úprav vodních toků a péče o břehové porosty;
  • zajištění ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 stanovených pro vydru říční;
  • rehabilitaci nalezených zraněných jedinců a opuštěných mláďat;
  • výzkum struktury populací, složení potravy, vlivu vydry na rybí obsádky (včetně tzv. druhotných škod) a způsobů prevence škod;
  • výzkum ekosystému pstruhových vod;
  • výchovu a osvětu zaměřenou zejména na vybrané cílové skupiny (rybáři, správci povodí, atd.);
  • monitoring stavu populace;

Další zdroje informací:

  • Úmluva o biologické rozmanitosti
  • Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry (Bernská úmluva) - Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats
  • Bernská úmluva (příloha č. 3 - chráněné druhy živočichů)
  • Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky
  • Státní program ochrany přírody a krajiny
  • Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice pro roky 2008 - 2018
  • Přehled druhů z přílohy II směrnice 92/43/EHS o stanovištích
  • Záchranný program perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR
  • TNV 75 2321 (752321) Rybí přechody
  • Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)
  • Program Evropské unie - Losos 2000

Související zákony a předpisy:

  • Zákon 254/2001Sb., o vodách a změně některých dalších zákonů (vodní zákon)
  • Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
  • Zákon 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
  • Vyhláška MŽP 360/2000Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené zvláště chráněnými živočichy