Cílem je vytvoření tepelné pohody v pobytových místnostech. To je stav, kdy člověku není ani zima, ani příliš velké teplo. Jednou z podmínek zajištění tepelné pohody v lidských obydlích je udržování přiměřené teploty vzduchu v místnostech v průběhu celého roku.
Nejlepší způsob, jak se s teplem v domácnosti vypořádat, je vůbec ho nepouštět dovnitř a ideálně se vyhnout problémy s teplem již v rámci studie energetickým posouzením budovy. Základem je tedy kvalitní projekt, který se zabývá nejenom tím, jak v domě co nejvíce tepla udržet, ale i tím, co dělat s případným nadbytkem.
Zejména v případě projektu novostavby nebo komplexní renovace domu požadujte výpočet prokazující, že se klíčové místnosti domu nebudou přehřívat. Tento výpočet je požadován právními předpisy, ale často bývá opomíjen. V každém případě je potřeba myslet na odpovídající opatření proti přehřívání již v rámci projektu.
Při stavbě domu je nutné myslet i na tepelné vlastnosti materiálů, tepelné ztráty a samotné zateplení. Od vnějších vysokých i nízkých teplot vám výrazně pomůže kvalitní tepelná izolace vnějšího pláště a také střechy a ošetření stavebních detailů.
Částečně pomůže i vhodná střešní krytina. Tmavá a drsná krytina teplo pohlcuje, hladká a lesklá naopak krátkovlnné záření více odráží. Naopak význam tzv. termoizolačních nátěrů nelze přeceňovat, jejich význam je dán vždy fyzikální podstatou – odrazem nebo absorbcí tepla, žádná omítka nebo nátěr nemůže nahradit tepelnou izolaci.
Nejvíce tepla prochází skrze skleněné plochy. Dbejte tedy na to, aby jižní strana, kam slunce svítí nejdelší dobu, byla před přímým slunečním zářením chráněna a to v období od jara do podzimu. Zasaďte strom, postavte stříšku nad terasou, aby přes poledne kryla francouzská okna nebo aplikujte vnější žaluziové zastínění.
Možností jsou nízkoemisivní skla kombinující špičkovou protisluneční ochranu a světelnou prostupnost s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Nebo tzv. tepelné zrcadla (Heat Mirror) skládající se ze speciální průhledné fólie s nízkoemisivní vrstvou, která je napnuta uprostřed dvojskla při výrobě.
Zatímco viditelnou složku slunečního záření by sklo mělo co nejvíce propouštět, dlouhovlnnou složku (tj. tepelné záření) by mělo odrážet a krátkovlnnou složku (UV záření) buď odrážet, nebo pohlcovat.
Další možností snižování teploty je možnost využít nočního chladu a tepelné setrvačnosti stěn a vybavení interiéru, které se díky nočnímu větrání ochladí a přes den pak při zavřených oknech může akumulovat teplo.
V případě centrální rekuperační jednotky – pomineme-li variantu strojního chlazení – se pro ochlazování vzduchu nabízí možnost využití zemního trubkového výměníku, popř. chlazení podzemní vodou nebo využití adiabatického chlazení.
Jedná se o prosté zařízení využívající vztlak vzduchu ohřátého slunečním zářením v nadstřešní části větrací šachty k nasávání chladnějšího vzduchu ze zemního výměníku nebo z chladnější, zastíněné strany budovy.
1. Ochlazování domu a obecně domácnosti v létě je nutné především řešit koncepčně, komplexním přístupem k renovaci domu
2. Není-li komplexní řešení možné, je ochlazování možné zajistit částečně i dílčími opatřeními na exponovaných částech domu – střešní krytině, oknech, 3. Ochlazování je možné dále řešit provozními opatřeními, zejména nočním provětráním / předchlazením nebo nákladnějším opatřením pomocí zemního výměníku 4. Instalace strojního chlazení, resp. klimatizace je předmětem samostatného textu 5. K příznivějšímu vnitřnímu prostředí mohou přispět i dílčí opatření v interiéru |