Hluk - zdroje hluku v domácnosti

Zdroje hluku se nacházejí vně i uvnitř domácnosti. Nejvíce obtěžuje hluk z dopravy a průmyslu, sousedský hluk a hluk zařízení a přístrojů v bytech a domech. Požadavky na hlukovou izolaci (neprůzvučnost) materiálů dělících konstrukcí jsou stanoveny normou, její dodržení ale nemusí vždy zajistit dostatečný komfort. Opatření proti hluku je třeba činit nejlépe během stavby či rekonstrukce, nikoliv až dodatečně. Přesto existují možnosti dodatečných opatření, zejména speciální desky a izolační materiály (fólie, výplně, skla). Při ochraně před hlukem hraje roli frekvence zvuku, proto je třeba vždy měřit konkrétní zdroj hluku na konkrétním místě.

Zdroje hluku v domácnosti jsou jednak mimo samotný byt či dům (vnější prostředí) a jednak pocházejí zevnitř, z přístrojů, vybavení místností a činností prováděných uvnitř bytu či domu. Pro pobyt v interiéru by neměl hluk překročit hranici 35 dB. Pro klidný spánek by tato hodnota neměla překročit 25 – 30 dB. Přitom hodnota 35 dB odpovídá zhruba mluvenému slovu, 40 dB odpovídá zvuku běžné lednice.

Hluk z vnějšího prostředí (z venkovního provozu) můžeme ovlivnit/omezit pomocí stavebních úprav, a to během zásadní rekonstrukce volbou stavebních materiálů, oken a dveří, nebo dodatečně doplnění různých izolačních vrstev. Problematika neprůzvučnosti materiálů je poměrně složitá. Při rozhodování o volbě materiálu či výrobku je nutné nejprve provést měření akustického tlaku dle jednotlivých frekvenčních pásem zvuku v daném místě.

Neprůzvučnost oken či dveří závisí na frekvenci zvuku. Hluk z dopravy je zpravidla charakterizován nižšími frekvencemi a okna s trojskly, která jsou považována téměř za „zvukotěsná“, proti němu nejsou tak účinná. Na zdroji hluku tedy závisí také volba opatření a prosté zasklení oken větším počtem skel nestačí. Pro hlučnější prostředí je třeba volit okna se speciálními vrstvenými skly či jinak upravená pro vyšší neprůzvučnost.

Otvorové výplně musí být označeny třídou zvukové izolace. Pro běžné případy se doporučuje volit třídu 2 (ze škály 0-6), která je charakterizována váženou neprůzvučností 30-34 dB. Při instalaci oken a dveří je také třeba dodržet požadavky na neprůzvučnost připojovacích spár.

Tabulka tříd zvukové izolace

Třída zvukové izolace	0	1	2	3	4	5	6
Vážená neprůzvučnost R’_w [dB]	≤ 24	25–29	30–34	35–39	40–44	45–49	≥ 50

U každého konstrukčního systému je vždy uváděna jednočíselná hodnota vážené stavební neprůzvučnosti vyjadřující akustickou izolaci konstrukce zjištěnou při laboratorních zkouškách: R’_w (vážená hladina akustického tlaku v dB) pro stavební vzduchovou neprůzvučnost, resp. L’_n,w (vážená normovaná hladina akustického tlaku v dB) pro neprůzvučnost kročejovou.

Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách jsou definovány normou ČSN 73 0532. Norma uvádí široké spektrum požadavků s ohledem na účel budovy a funkci daného prostoru (místnosti). Kromě hodnot neprůzvučnosti vycházejících z laboratorních zkoušek jednotlivých stavebních materiálů zahrnuje norma také index D_nT,w, který koriguje laboratorní měření reálným měřením v běžných místnostech se zohledněním standardizovaného dozvuku.

Tabulka základních požadavků na zvukovou izolaci:

Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku)
Hlučný prostor (místnost zdroje zvuku)	*Požadavky na zvukovou izolaci )**
	Stropy		Stěny	Dveře
	R´_w, D_nT,w dB	L´n,w, L´nT,w dB	R´_w, D_nT,w dB	R_w dB
A. Bytové domy, rodinné domy – nejméně jedna obytná místnost bytu
Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu	47	63	42	27
B. Bytové domy – obytné místnosti bytu
Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství	53 52 1)	55 58 1)	53 52 1)	-

1) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečné zvukově izolační opatření.

Dělící konstrukce mezi byty musí mít tedy schopnost nepropustit hluk o intenzitě uvedené v tabulce (typicky 53 dB). Dělící konstrukcí myslíme jakoukoli konstrukci, která nás dělí od souseda, tedy strop, podlahu, stěny, světlíky atd. Tato hodnota by při běžném používání bytu neměla obtěžovat obyvatele okolních bytů. V praxi tomu ale tak není. Ani tato hodnota nijak nezaručuje komfort klidného bydlení, zejména v klidnějších částech dne a v noci, kdy se ztiší zvuky v pozadí (hluk z ulice, projíždějící auta, ostatní sousedé apod.). Hlučná hudba, televize, zábava a další hlučný provoz uvedenou normu neprůzvučnosti překročí.

Hluk ze sousedních bytů v domě je možné dodatečně řešit instalací akustických sádrokartonových desek v systémových sádrokartonových konstrukcích. Tyto desky se dodávají také v provedení pro místa se zvýšenou vlhkostí vzduchu (koupelny, kuchyně). Další řešení dodatečných zvukových izolací doporučí stavební firmy. Na dostatečnou zvukovou izolaci je však třeba myslet již při rekonstrukci bytu, protože například v případě podlah/stropů není často možné dodatečně zajistit izolaci bez narušení povrchů.

Další možností odstínění prostoru bytu před hlukem ve společných prostorách domu jsou zvukotěsné dveře. Ty by měly patřit alespoň do třídy zvukové izolace 3, tj. R_w = 35-39 dB. Stejně jako u oken musí být dveře dobře a správně osazeny a musí být dbáno na neprůzvučnost spár. Hluk pronikající skrz podlahy a stropy dobře tlumí plovoucí podlaha, která není pevně spojena s podkladem. Tu je třeba kombinovat s kročejovou fólií. Hluk pronikající z dolních prostor lze tlumit zátěžovým kobercem.

Hluk z vnitřního prostředí bytu pochází z provozu domácích spotřebičů. Ty hlučnější (pračka 60 dB, vysavač 70 dB, a podobně) jsou v provozu nárazově a neruší nás. Ovšem např. u pračky je třeba mít na paměti, že hladina hluku, který vydává už překračuje stavební normu (výše) a zpravidla je slyšet přes zeď. V domech s více byty bychom tedy neměli prát v době nočního klidu. Méně hlučná je lednička (cca 40 dB), která je v provozu trvale. Určitě by neměla být umístěna v místnosti, kde spíme. Aktuální otázkou je hlučnost klimatizace. Vnitřní jednotka by neměla dosahovat vyšších hodnot než 40 dB, vnější kolem 50 dB. To jsou však již hodnoty, které se neslučují s klidným spánkem. Při výběru klimatizace je třeba brát hlučnost v úvahu. Některé modely jsou vybaveny speciální funkcí pro ztišení motoru ventilátoru. Dalším zdrojem hluku je rádio, televize nebo jiné zařízení na reprodukci hudby či slova. Při běžné hlasitosti produkují tato zařízení hluk o akustickém tlaku cca 55 dB. Nezanedbatelným zdrojem hluku také může být stolní počítač (desktop). Návodů, jak omezit hlučnost PC, je na internetu nepřeberné množství. Jde především o výměnu levnějších chladících součástek za dokonalejší a tišší.

Odkazy na zajímavé zdroje