Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty

CHKO bylo vyhlášeno v roce 1980, nachází se na česko-slovenském pomezí a má rozlohu 747 km2. Na slovenské straně hranice navazují Biele Karpaty. CHKO Bílé Karpaty bylo 15.4. 1996 zařazeno organizací UNESCO mezi evropské biosférické rezervace v rámci programu Člověk a biosféra (MAB).

Poslání CHKO Bílé Karpaty

„Posláním (chráněné krajinné) oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.“

Předmět ochrany

Hlavním předmětem ochrany přírody v CHKO Bílé Karpaty jsou květnaté louky a dále prales na Velké Javořině (970 m n. m.) i staré bučiny kolem Vlárského průsmyku. Oblast Moravských Kopanic představuje vzornou ukázku, jak člověk svou činností vytvořil malebný krajinný ráz. Na květnatých loukách se vyskytuje řada vzácných rostlinných a živočišných druhů, mezi nimi i plané orchideje, kosatce, mečíky a ze živočichů velké množství druhů motýlů, brouků a jiného hmyzu. V národní přírodní rezervaci Čertoryje napočítali botanici přes 70 různých druhů rostlin na ploše 1,5 x 1,5 m, čímž patří bělokarpatské louky k nejbohatším v Evropě. Ochrana luk spočívá především v jejich pravidelné údržbě - každoroční kosení a uklízení sena. Bez tohoto tzv. managementu by louky zarůstaly křovinami a trávami, které by vytlačily vzácné byliny a tím i hmyz.

Charakteristika oblasti

Bílé Karpaty jsou bílé díky působivým skalním výchozům hornin (zejména křídových vápenců). Jedná se o hornatinu s nejvyšším vrcholem Velkou Javořinou (970 m n.m.), která je nejzápadnější částí pohoří Karpat.

Celá století na vývoj přírody zde působila zemědělská činnost, která přírodě vtiskla svébytný charakter. Nejcennějším takovým biotopem jsou místní květnaté (orchidejové) louky.

Jelikož se jedná o rozlehlou oblast, najdeme zde řadu rozličných biotopů - jak teplomilné šípákové doubravy na osluněných stanovištích, ve vyšších polohách pak například bukové lesy, květnaté louky nebo například teplomilná stepní travní společenství.

Maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ) v CHKO Bílé Karpaty :

  • Národní přírodní rezervace:
    • Čertoryje
    • Javořina
    • Jazevčí
    • Porážky
    • Zahrady pod Hájem
  • Přírodní rezervace:
    • Bílé potoky
    • Dolněmčanské louky
    • Drahy
    • Hutě
    • Jalovcová stráň
    • Javorůvky
    • Kútky
    • Lazy
    • Machová
    • Nová hora
    • Okrouhlá
    • Ploščiny
    • Pod Žítkovským vrchem
    • Sidonie
    • Ve Vlčí
  • Národní přírodní památka:
    • Búrová
  • Přírodní památky:
    • Bahulské jamy
    • Cestiska
    • Dobšená
    • Dubiny
    • Grúň
    • Hluboče
    • Horní louky
    • Hrnčárky
    • Chladný vrch
    • Chmelinec
    • Kaňoury
    • Kalábová
    • Lom Rasová
    • Mechnáčky
    • Nové louky
    • Pod Cigánem
    • Pod Horou
    • Pod Hribovňou
    • Pod vrchy
    • Rubaniska
    • Sviní hnízdo
    • Šumlatová
    • U Petrůvky
    • Uvezené
    • U zvonice
    • Vápenky
    • V Krátkých
    • Záhumenice
    • Za lesem
    • Žerotín
    • Žleb

Co v CHKO Bílé Karpaty navštívit:

  • NS Květná - u obce Květná Vás provede po květnatých orchidejových loukách. Ty můžete samozřejmě vidět v období jejich květu (květen)
  • NPR Čertoryje také lákají na orchideje.
  • Adamcova oskeruše - je to nejstarší ovocný strom u nás. Oskeruše je druh jeřábu. Roste nedaleko obce Radějov, na severním svahu kopce Žerotín. Je jí již 400 let a měří úctyhodných 17 metrů, pravidelně rodí. Od roku 1999 je vyhlášena památným stromem.
  • Vršatecká bradla na Slovenské straně CHKO - nádherné bílé skály náležící do tzv. bradlového pásma Západních Karpat. Patří k nejkrásnější části Bílých Karpat.

Zdroje a reference