Ač zde hovoříme o horách, patří Železné hory mezi vrchoviny.
Posláním oblasti je uchování krás přírody a krajiny Železných hor a v dalším rozvoji podpora šetrného využití území, včetně výstavby, která zohledňuje venkovské typy, tvary a proporce. Nejcennější části Železných hor jsou chráněny ve 24 zvláště chráněných územích. Některá z nich jsou přístupná pouze po značených cestách a pěšinách, jiné jsou volně přístupná, avšak je třeba respektovat omezení, např. ve sběru přírodnin, nenarušování skalních výchozů, rušení hnízdišť a podob.
Oblast s vyváženým zastoupením lesů, luk, polí a zachovalým typem osídlení s prvky původní lidové architektury.
Nachází se v severní části Českomoravské vrchoviny, její rozloha je 284 km² a tvar oblasti je protáhlý, tvar de dán centrálním hřebenem, který se táhne SZ a JV směrem. Na utváření charakteru krajiny Železných hor se podílejí i řeky Doubravka a Chrudimka. Na druhé jmenované řece vyrostla v letech 1925 až 1934 vodní nádrž Seč, která představuje turistické srdce oblasti.
Necelých 22% rozlohy pokrývají lesy, jejichž druhová skladba je však ovlivněna dřívějším hospodařením. Původní les najdeme např v PR. Polom.
Nejstarší známky osídlení sahají do doby Keltů (2.stol př.n.l.), velmi dobře se zde zachovala sakrální nebo lidová architektura i když v současnosti řadu z těch nejlepších exemplářů najdete ve Skanzenu lidových staveb Vysočina na Veselém kopci. .
Na mosazné tabulce před lípou stojí tato slova:"„Tisíc skoro let přeletělo přes moji hlavu a jsouc nejstarší v království, mohu vypravovat o slávě Žižkově a Jiříkově i o ponížení lidu svého po bitvě bělohorské. Stáří moje nechť zírá vstříc jen šťastným dnům příštím“"