Azbest

Častým problémem majitelů bytů, domů a rekreačních objektů je v rámci oprav a rekonstrukcí setkání s materiály obsahujícími azbest. V obecném povědomí je uloženo, že se jedná o látku nežádoucí a nebezpečnou, se kterou je třeba zacházet podle zvláštních pravidel od manipulace až po vyřešení nerudovské otázky – kam s ním. Proto nabízíme několik informací.

Azbest byl díky své vysoké odolnosti (teplo, chemické látky) a pevnosti v tahu těžen a používán především na produkci vůči teplu a tření odolných výrobků (stavebnictví). Do ovzduší se asbestová vlákna dostávají opotřebováním výrobků obsahující asbest. Díky své malé velikosti jsou jednotlivá vlákna schopna v atmosféře cestovat na velké vzdálenosti. Azbest je nerozpustný a v životním prostředí perzistentní [4]. Azbest má typické chemické a fyzikální vlastnosti. Je špatným tepelným vodičem, k roztavení amfibolového azbestu dochází okolo teploty 1100 °C, k roztavení serpentinového azbestu při teplotách okolo 1500 °C. Nehořlavosti a značné žáruvzdornosti se využívalo při výrobě ochranných ohnivzdorných pomůcek a ve stavebnictví. Zejména při stavbě vícepodlažních staveb se užívalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahujících azbest. Azbest je pevný, ohebný a bioperzistentní, takže je optimální ke zhotovování konstrukčních materiálů. Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť. Používání azbestu je kvůli jeho nebezpečnosti v mnoha zemích zakázáno a v současnosti se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí než jeho ponechání na místě [3].

Trocha teorie. Azbest je souhrnný název pro vláknité silikátové materiály typu serpentinitů –chrizotil a amfibolů – krokydolit, amozit, antofylit, tremolit a aktinolit. Pro technické účely je nejčastěji využíván chryzotil. Obecně azbestové minerály krystalizují do dlouhých, pevných tenkých vláken. Některé minerály proto mohou existovat jak ve vláknité–azbestové formě, tak ve formě neazbestové, která vláknitou formu nemá. Chryzotil je tvořen tenkými, dutými, ohebnými trubičkovitými vlákny, po chemické stránce je základem oxid křemičitý. Amfiboly mají silnější, pevná a tvrdá vlákna, přímá i zvlněná. Krokydolit se vyskytuje v přeměněných rudách železe, může se objevit i v rule. Ostatní přírodní vlákna mají původ v minerálech vyskytujících se ve vláknité formě. Některé byly používány jako náhrada azbestu, některé z nich jsou dnes spojovány s následným onemocněním lidí. Jedná se o vláknité zeolity, vlákna erionitu, vlákna attapulgitu, sepionitu a wollastonitu [1].

Podle mezinárodní konvence se jedná o vlákna delší než 5 µm a tenčí než 3 µm s poměrem délky vůči tloušťce větším než 3 : 1. Tato vlákna se nazývají respirabilní (jinak také „vlákna WHO“). Následné studie nalezly vztah mezi možnou karcinogenitou i jinými rozměry vláken (kratší než 5 µm v rozsahu tlouštěk od 0,01 µm. Azbestová vlákna vznikají ze základní suroviny štěpením při jejím zpracování, v současné době omezení výroby azbestových materiálů materiálu je nejfrekventovanějším zdrojem uvolňování vláken z původních výrobků obsahujících azbest (nejčastěji při rekonstrukčních stavebních zásazích). Jedná se především o výrobky se slabě vázaným azbestem, definované hustotou menší než 1g/cm^-3 [1]. Azbestový aerosol v atmosféře vzniká dále mobilizací azbestu z povrchu dálnic, půdy, důlních skládek a při demolici budov azbestu do ovzduší působením větru. Azbestová vlákna s respirabilní velikostí tvoří poměrně malou část fibrogenního aerosolu v nižší vrstvě atmosféry. V atmosféře se chemicky ani fotolyticky nerozkládají a díky svým aerodynamickým vlastnostem se mohou pohybovat na značné vzdálenosti. Z atmosféry jsou odstraňovány pouze mokrou depozicí, v menší míře suchou.

První informace o škodlivém účinku azbestového prachu pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Ve 40. letech minulého století byl stanoven vztah mezi expozicí azbestovému prachu a výskytem vazivových ztluštěnin pohrudnice. Ve třicátých letech se objevily zprávy o výskytu bronchiálního karcinomu ve spojení s azbestózou. Důkaz o vztahu maligního mezoteliomu k expozici azbestu byl podán v roce 1960. Symptomy, které zaměstnance vystavených azbestu provázely, byly vykašlávání, dráždivý kašel a neurčitý tlak na hrudi. Postupně se objevila dušnost a srdečně-plicní nedostatečnost. Problematika azbestu a jeho vláken spočívá ve velikosti respirabilní frakce (velikosti vdechovaných částic), která je dostatečná na to, aby se dostala až do plicních sklípků, kde se vlákna pro jehličkovitý tvar zachytí (připomíná vlas s trny) a je nemožné je uvolnit. Tím dochází k problémům s plícemi a k poškození plící, které je nevratné [5].

Při inhalaci azbestového aerosolu se do plic dostávají pouze vlákna menší než 3 μm. Větší zůstávají v bronchiálním traktu. Eliminace vláken z respiračního systému probíhá mechanismem mukociliárního (mukoid = součást krevního séra) a makrofágového systému i chemickými a fyzikálními procesy. Vlákna delší než 5 μm nemohou být plicními makrofágy inkorporovány. Kratší vlákna jsou eliminována rychleji. Karcinogenní účinek azbestu je vysvětlován genotoxickým účinkem na úrovni chromozomů. Spočívá zřejmě více ve fyzikálních vlastnostech vláken azbestu než v jeho chemickém složení. Při environmentálních hladinách koncentrace azbestu v ovzduší se nedá počítat se vznikem azbestózy, do úvahy přichází pouze karcinogenní působení azbestu – potvrzuje se výskytem rakovinných onemocnění v průmyslových oblastech. Ke vzniku azbestózy vede expozice člověka delší než 20 let aerosoly obsahujícími azbest. Obvykle má pozvolný průběh s typickým nálezem na RTG plic, výraznější postižení je v současnosti raritní, bylo spojeno s dlouholetou expozicí vysokým koncentracím prachu s obsahem azbestu. Vznik azbestózy je nevyhnutelným předpokladem pro vznik bronchiálního karcinomu. Kouření má synergický účinek s azbestem při vzniku rakoviny plic s dobou latence 20 let. Azbestóza se projevuje specifickou dlouhotrvající zápalovou reakcí plicního tkaniva vedoucí k charakteristické difúzní fibróze plic. Tím se redukuje funkční tkanivo plic a vznikají funkční poruchy dýchání. Azbest, jak vyplývá z výše uvedeného, patří k významným karcinogenům. Tento účinek je ještě potencován kouřením.

Vzhledem ke zdravotním rizikům při nakládání s materiály obsahujícími azbest (karcinogenní potenciál, prokázaný karcinogen) je nezbytné ze strany zaměstnavatelů důsledně dodržovat zákonně stanovené povinnosti v ochraně zdraví pracovníků.  Zaměstnavatel je v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví, realizaci prací, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení se týká provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu (ojedinělou a krátkodobou expozici azbestu upravuje vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací) [6].

Odpady obsahující azbest musí být po celou dobu odstraňování řádně enkapsulovány, dostatečně penetrované materiály musí být vkládány do speciálních vaků a dále ukládány v speciálních kontejnerech pro nebezpečný odpad. Vždy musí být voleny takové technologické postupy, jimiž bude možné předejít uvolňování azbestových vláken do okolí. Prostor, kde dochází k odstraňování azbestových materiálů, musí být vždy vymezen kontrolovaným pásmem, v němž je nutno dodržovat speciální režimová opatření (nesmí se zde jíst, pít, kouřit). Práce s azbestem lze považovat za ukončené pouze na základě vykonání závěrečných kontrolních měření početní koncentrace respirabilních anorganických vláken akreditovanou zkušební laboratoří [2].

Jak se ale má chovat drobný stavebník, který provádí rekonstrukční práce sám, bez využití služeb firem, které jsou vázány zákonnými povinnostmi pro ochranu zdraví svých zaměstnanců? Naprosto stejně jako firma – tzn. chránit sebe a své okolí před inhalací a depozicí prachu vznikajícího při demoličních a rekonstrukčních pracích, v maximální míře omezovat prašnost při stavebních úpravách, s materiálem s obsahem azbestu nakládat jako s nebezpečným odpadem včetně manipulace, přepravy a uložení na k těmto účelům určenou skládku. Po ukončení prací ověřit měřením k tomu způsobilou laboratoří nezávadnost vnitřního prostředí, kde lze očekávat průnik prachu s obsahem azbestových vláken.

Kde se můžeme v objektech s azbestem setkat – možností je i v době zákazu jeho používání relativně dost. Jedná se zejména o:

Stříkaný azbestový materiál – používán byl z důvodů protipožárních. Užívány byly např. hmoty Limpet a Pyrotherm. Jedná se o omítky, kde plnidlem je cement smíchaný s azbestovými vlákny. V pozdější době byl azbest někdy nahrazován celulózovými nebo skleněnými vlákny.

Azbestocementové desky – užívány byly z důvodu prefabrikace budov. Často jsou obsaženy v příčkách a podhledech. Firemní názvy – Eternit, Ezalit, Dupronit, UNICEF, IDK 30, Cemboplast, Ozimin, Probit 200, HORP, Azbestocementová deska, Lignát, Lignopal, UNICEF, Cembalit.

Desky pro zvýšení protipožární odolnosti – často obsahují více než 50% azbestu.Často se užívaly jako obložení nosníků. Firemní názvy – Pyral, FEAL.

Obvodové pláště budov – prefabrikace je zde buď ocelová nebo železobetonová vyplněná lehkými cihlami, které jsou na obvodě uzavřeny následujícími systémy s obsahem azbestu – Bios, OD-011, Kovoplastický plášť obvodový, CHANOS, Bdp, Isodit, Panel AC-PS, Stross fasáda, Sidalvar Feal VAR M3.

Desky v kabelových prostorách – často jsou používány na tzv. kabelových lávkách. Často obsahují až 30% azbestových vláken.

Konstrukční systémy – jsou zařazeny do dřevěných objektů jako protipožární prvky, jedná se o azbestocement.. Rovněž se používaly jako příčky a stropy. Komerční názvy – Chanos, Omega, Inpako, MDU-85, Monti, Stamo, TL 40/70.

Střešní krytiny – užívány pod názvem Eternit. Obsahují 8 – 12% azbestu. Zhruba po 20 letech po instalaci dochází díky korozi cementové složky k uvolňování azbestových vláken.

Panelové domy – obsahují azbestocementové truby na kanalizační svody a odvětrání. Obsahují 10 – 12% azbestových vláken. K jejich uvolnění dochází v podstatě jen při neodborné demontáži.

Azbestovou vatu jako tepelnou izolaci – v některých objektech existuje tepelná izolace z azbestu krytá omítkou.

Ochranné textilie, elektrická topidla, těsnění přírub, rozvody vody [1].

V rámci projektové přípravy je u bouracích prací nutno věnovat pozornost materiálům obsahující azbest, Projektová dokumentace musí obsahovat dle vyhl.499/2006 Sb.,o dokumentaci staveb, příloha č.15 - rozsah dokumentace bouracích prací, v položce B - výsledky stavebního průzkumu na přítomnost azbestu ve stavbě. V případě výskytu materiálu obsahující azbest postupovat v souladu s řadou právních předpisů:

-         s §41 , zák.258/2000 Sb., v platném znění,ohlašovací povinnost

-         NV 361/2007 v platném znění – podmínky ochrany zdraví při práci, § 19 – 21 Azbest

-         vyhl..č.432/2003 Sb.,náležitosti hlášení prací s azbestem,

-         vyhl.č.394/2006 Sb., stanovení práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu.

1 ČERVENKA a kol. Azbest a jeho nebezpečnost, Skanska CZ, 2007

2 SKÁCEL František, GUSCHLOV8 Zoja, TEKÁČ Viktor. Azbestová a minerální vlákna ve vnitřním prostředí. Chemické listy 106, 961-970(2012)

3 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Azbest

4 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z  https://arnika.org/azbest

5 [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z https://www.rehabilitace.info/zdravotni/azbest-a-zdravi-je-skodlivy-zpusobuje-rakovinu/

6 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z  http://www.hygpraha.cz/dokumenty/azbest-2366_2366_44_1.html