Podstata zdravotní škodlivosti radonu

Podstatou škodlivosti radonu je vnitřní ozáření dýchacích cest a plic při rozpadu radonu a jeho dalších rozpadových produktů po jeho vdechnutí. Vys­větlení škodlivého vlivu radonu na lidské se opírá o epidemiologické studie u horníků v uranových dolech, u nichž byla zjištěna zvýšená incidence zhoubného onemocnění (karcinomu) plic, event dýchacích cest. Byla prokázána příčinná souvislost mezi vnitřním ozářením rozpadovými produkty radonu a tímto zvýšeným výskytem rakoviny.

Historicky první zmínku o škodlivosti rozpadových produktů uranové řady na lidské zdraví přináší zprávy o tzv. hornické „Jáchymovské“ nemoci. Na počátku 16. století byly v Jáchymově otevřeny stříbrné doly. Hornina, ve které se nacházely rudné žíly kovu, byla významným způsobem mineralizována uranovou rudou – smolincem. Název smolince (něm. „Pechblende“) je odvozen od faktu, že nález tohoto černého kamene v hornině zpravidla signalizoval konec stříbrné žíly. Ve špatně větraných dolech, v hloubce přes čtvrt kilometru, byla expozice horníků rozpadovými produkty uranu velice vysoká, a tak docházelo často k onemocnění rakovinou.

Jako ohraničená klinická jednotka byl karcinom plic a dýchacích cest popsán až o několik století později a teprve v roce 1952 byl W. F. Balem a současně F. Běhounkem zjištěn význam účinku rozpadových produktů uranu pocházejících z vdechnutého radonu na epitel dýchacích cest a plicních sklípků.

Na základě těchto zjištění byly jednak prováděny výše zmíněné epidemiologické studie u horníků v uranových dolech a současně zahájeno podrobnější radonové měření zejména v obytných objektech. V rámci těchto měření byly zaznamenány i extrémní koncentrace radonu, převyšující koncentrace v prostorách uranových dolů.

Radon se poměrně rychle rozpadá na 218Po (polonium) s poločasem rozpadu 3,10 min, které se dále rozpadá na 214Pb (radioaktivní izotop olova) s poločasem rozpadu 26,8 minuty, a to dále 214Bi (vizmut) s poločasem rozpadu 19,9 min. Radon se po vdechnutí v organismu výrazně nekoncentruje, na rozdíl od výše uvedených krátkodobých rozpadových produktů. Všechny tři uvedené dceřiné radionuklidy se ve vzduchu váží na kondenzační jádra v aerosolu a spolu s těmito prašnými částicemi adherují na výstelku dýchacích cest a plic. Proto má pro ochranu před radonem velký význam účinná prachová filtrace vzduchu.

Pro vznik zhoubného bujení ve výstelkové tkáni má zásadní význam částice α vznikající při rozpadu radionuklidů. Vlastní mechanismus buněčné mutageneze, resp. kancerogeneze, není zcela objasněn a je předmětem intenzivního zkoumání.

Rakovina plic vzniklá v důsledku radonové expozice přichází až ve vyšším věku, nevyskytuje se u dětí, ani v časné dospělosti.

Je tedy pozdním účinkem této expozice. Není známo, že by radon, resp. jeho dceřinné rozpadové produkty, měly jiné účinky na lidské zdraví, než které vyplývají z výše popsané kancerogenity.

Doplňkové informace

  • Informace o zdravotních rizicích radonu (stránky ČGS)
  • Informace o přírodní radioaktivitě (stránky SÚRO)

Kompetentní instituce:

  • Státní úřad radiační ochrany
  • Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Související zákony a předpisy: