Dříve lidé žili v absolutní symbióze s přírodou. Koneckonců, taková jeskyně nebo chýše z hlíny jim ani jiné možnosti neskýtala. Zato dnes jsme od přírody skoro izolováni. Zvláště pokud bydlíte v panelovém domě a pracujete o kus dál v kanceláři. To se potom s přírodou opravdu moc často nepotkáte. A proto se lidé naučili nosit si přírodu domů. Čímž nemáme na mysli, že by si lidé stěhovali domů náklaďáky s hlínou. Máme na mysli květiny - zelené doplňky našich domovů. Většina z nás má určitě alespoň jeden zelený exemplář doma [2].

Historicky rostliny sloužily jako zdroj potravy, technologická surovina a až ve třetím plánu vstoupily do lidského obydlí jako objekty estetické nebo sběratelské [1].

Prakticky v každém bytě tedy bývá určité množství pokojových rostlin. Někdo jich pěstuje málo (nemá k nim vztah nebo je neumí ošetřovat), jiný jich má až příliš. Sortiment se mění a hodně rozšiřuje. Je vhodné vybírat takové rostliny, pro které dokážeme zajistit co nejlepší pěstební podmínky. Rostliny okrasné listem nebo květem působí estetickým dojmem, zlepšují duševní pohodu člověka a zvyšují vlhkost vzduchu, což je v současných bytech velmi důležité. Liší se názory lidí, jestli větší množství rostlin v bytě vylepšuje situaci v zásobování kyslíkem nebo naopak v noci zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého. Skutečnost je taková, že měřitelné zvýšení koncentrace kyslíku nebo oxidu uhličitého by se dalo zajistit takovým množstvím rostlin, které by se do bytu nevešly [3].

Při koupi interiérových rostlin do bytu má stále nejdůležitější roli jejich vzhled. Kromě toho se zamýšlíme nad tím, zda může náš byt rostlině poskytnout vhodné vegetační podmínky, zda bude mít dost světla, tepla, ale i dostatek prostoru, pokud vyroste. Málokdo však uvažuje i o tom, zda rostlina není nebezpečná nebo dokonce jedovatá. Těchto zástupců je v sortimentu interiérových rostlin mnoho a nejsou to jen ty všeobecně známé. Tato skutečnost by se neměla zanedbávat, zejména pokud jsou obyvateli bytu i děti a domácí zvířata [4].

Prvním nebezpečím je prokazatelná toxicita obsahových látek řady rostlin, případně tzv. sekundární toxicita zakoupených pokojových rostlin, která spočívá v ošetření těchto rostlin nebezpečnými pesticidy. Druhým nebezpečím jsou určité obsahové látky, které vyvolávají u některých lidí po vdechnutí, dotyku či případně požití alergické reakce.  K alergickým reakcím patří jistým způsobem i jev, zvaný fotosenzibilizaci, tj. zcitlivění organismu vůči slunečnímu záření po kontaktu s určitými látkami. Třetím nebezpečím je mechanické poranění o trny a ostny pokojových rostlin.

Zvláště nebezpečné jsou ty rostliny, které jsou vybaveny tzv. mléčnicemi, protáhl sekrečními buňkami. Takové rostliny jsou nebezpečné při jejich poranění řezem nebo rozlomením. Mléčná tekutina v místě poranění vytéká ven, snadno dochází ke kontaminaci sliznic nebo pokožky. Mléčnice jsou příznačné pro rostliny mákovité, pryšcovité a morušovité. Řada rostlin obsahuje rostlinné jedy – alkaloidy, po chemické stránce jich bylo identifikováno více než 5 000. Rizikem je potom pozření jakékoliv části těchto rostlin. Mezi významné zástupce „jedovatých“ rostlin patří bobovité, lilkovité, hvězdnicovité a mákovité. Významnými toxiny jsou i rostlinné gykosidy obsažené např. v konvalince a oleandru. U řady pokojových rostlin jsou hojně zastoupeny organické kyseliny, jedná se např. o rostliny arónovité, šťavelovité, známá je tímto např. diffenbachie. Významným rizikem jsou u pokojových rostlin kontaktní alergeny. Dotyk takové rostliny může vyvolat efekt od zarudnutí pokožky až po složitou dermatitidu [1].

Pokojové rostliny jsou tedy nejčastěji nebezpečné svými ostny, trny, ostrými špičkami listů a hranami. Nebezpečné mohou být i plody, květy, listy a stonky. Alergické reakce může zase způsobovat šťáva vytékající po mechanickém poškození z rostlin a drobné chloupky na listech a stoncích. Nebezpečné druhy pokojových rostlin by neměly být umístěny v bytech s dětmi a domácími zvířaty (ani v blízkosti jejich klecí). Druhy se špičatými a ostrými listy nepatří do blízkosti pohovek, křesel, židlí a postelí. V žádném případě nesmí překážet při procházení a přístupu k nábytku. Kaktusy musí být umístěny na pevné podložce. Druhy s dlouhými a tuhými trny nepatří do místností, kde si hrají děti. Žádné druhy pokojových rostlin nejsou určeny ke konzumaci, ani ty, které nejsou jedovaté. Při práci s jedovatými druhy, zejména těmi, co vyvolávají alergické reakce, je třeba používat rukavice  [4].

Příklady některých nebezpečných pokojových rostlin [5].

Rostlina Jedovatost Účinek
Aloe + Šťáva působí jako silné projímadlo
Sasanka + Kontaktně dráždivá na kůži
Brambořík + Kontaktně dráždivý, vyvolává zvracení, poruchy krevního oběhu
Poisenttia + Vyvolává zvracení, průjem, spavost a malátnost
Amaryllis ++ Vyvolává zvracení a působí jako diuretikum
Narcis žlutý ++ Vyvolává zvracení průjem a střevní obtíže
Mučenka + Vyvolává zvracení, slabost, poruchy dýchání
„Tchýnin jazyk“ +
Scindapsus + Podráždění sliznice žaludku a střev
Jmelí + Toxicita závisí na hostitelské dřevině. Emetikum, zeslabuje dýchání
Diffenbachia +++ Smrtelně nebezpečné otoky sliznic
Pryšce + Silně alergenní latex
Listnatec + Gastrointestinální účinky


+Rostliny jedovaté

++ Rostliny silně jedovaté



1 Prevence nepříznivého působení vlivů obytného prostředí na zdraví. Manuál prevence v lékařské praxi. Národní program obnovy a podpory zdraví. Státní zdravotní ústav, Praha 1996

2 I rostliny mohou být nebezpečné [vid. 14. 12. 2018]. Dostupné z https://www.living.cz/i-rostliny-mohou-byt-nebezpecne/

3 Prospěšné pokojové rostliny. [vid. 14. 12. 2018]. Dostupné z http://www.libosovice.cz/prospesne-pokojove-rostliny

4 Rostliny v bytě mohou být i nebezpečné. [vid. 14. 12. 2018]. Dostupné z https://www.naseinfo.cz/rostliny-v-byte-mohou-byt-i-nebezpecne

5 HRSTKOVÁ Hana, ŠEBÁNEK Jiří. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. IPVZ Brno 2002