Místa vstupu radonu do staveb

Radioaktivní plyn radon (222Rn) je rozpadovým produktem uran-radiové rozpadové řady přírodních radionuklidů. Při dlouhodobém vdechování radonu je zvýšeno riziko onemocnění rakovinou plic z ozáření buněk dýchacích cest. Míra radonového rizika v ČR je vysoká, proto je problematice radonové prevence a ochrany staveb věnována výrazná pozornost. Zákon stanoví směrné hodnoty pro koncentraci radonu v již existujících obytných budovách a v budovách projektovaných a stavěných. Radon proniká do objektů trojím způsobem:

1. Nejvýznamnější cestou vstupu radonu do ovzduší objektu je z geologického podloží. Radon se vyskytuje v půdním vzduchu ve velmi vysokých koncentracích, řádově tisíců Bq/m3, což je mnohonásobně více, než směrné zásahové limity stanovené vyhláškou SÚJB 307/2002, Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších změn a doplnění, pro vnitřní ovzduší budov (400, resp. 200 Bq/ m3). Po opuštění geologického podloží se radon ve vzduchu významně naředí na prakticky neškodné koncentrace. Na otevřeném prostranství nehrozí žádné zdravotní riziko. Pouze tam, kde může dojít k opětovnému zvyšování koncentrace – objemové aktivity radonu – tj. v uzavřených prostorách, se opět riziko zvyšuje.

Míra objemové aktivity radonu z podloží v objektu je určena koncentrací radonu v půdním vzduchu, prostupností tohoto podloží a v neposlední řadě nětesnostmi v základech objektu. Mezi tyto netěsnosti patří trhliny a praskliny v základových deskách, podlahách, pasech a suterénních zdech, netěsné prostupy sítí (odpady, voda, elektřina, plyn), základové betonové desky bez izolace nebo podlahy umístěné přímo na podloží bez izolace. Na základě poznatků o geologické stavbě podloží a jeho propustnosti jsou sestaveny Českou geologickou službou mapy radonového indexu, určující pravděpodobnou míru rizika pro dané oblasti ČR z hlediska předpokládané koncentrace Rn v geologickém podloží.

2. Prostřednictvím dodávané vody. Vlastní pití kontaminované vody s sebou nenese vysoká zdravotní rizika, a to vzhledem k mechanismu působení rozpadových produktů v organismu člověka. Rizikové je uvolňování radonu při koupání, sprchování, vaření a praní. Vyhláška SÚJB 307/2002, Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších změn a doplnění, uvádí požadavky na směrné hodnoty a sledování výskytu radonu a dalších radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů. Voda z těchto zdrojů musí být pravidelně sledována a v případě kontaminace nad mezní hodnoty, nesmí být dále dodávána. Je-li objekt zásobován „pitnou vodou pro veřejné zásobování“, vztahují se na tuto vodu limity uvedené ve vyhlášce SÚJB č. 307/2002 Sb. Je-li voda dodávana z individuálních zdrojů (studny, vrty), vztahují se na ni pouze doporučení podle §97 vyhlášky. Kontaminace vody radonem je předmětem zvláštního tématu.

3. Stavebními materiály. Toto platí zejména o starších stavebních materiálech, které nebyly vyrobeny podle novějších přísnějších pravidel. Jedná se o stavební materiály vyrobené z hornin a zemin s vyšším obsahem radia (předchůdce radonu v rozpadové řadě). Nejvyšší objemová aktivita radonu byla zjištěna v pórobetonu vyráběném do konce 80. let, některých škvárobetonových panelech a tvárnicích ze stejného období a dalších materiálech obsahujících uhelné popílky). Podle údajů SÚRO jsou průměrné hodnoty aktivity Ra v jednotlivých druzích stavebních hmot v ČR (průzkum 1998, 1999) cca 35 Bq/l, což je hluboko pod mezními hodnotami. V ojedinělých případech byly zaznamenány extrémní hodnoty téměř tisíc Bq/kg u kamene a kameniva a dále zvýšené hodnoty u materiálů obsahujících popílek a škváru.

Současné stavební materiály podléhají přísné kontrole na aktivitu přírodních radionuklidů podle vyhlášky 307/2002 Sb. (§ 96 a příl. 10, tab. 1–3).

Další zdroje informací:

Kompetentní instituce:

Česká geologická služba - geofond Státní úřad radiační ochrany Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Související zákony a předpisy:

  • Vyhláška 307/2002 SÚJB 307/2002Sb., o radiační ochraně
  • Zákon 18/1997Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů