Každá nově budova by měla již v rámci studie řešit energetickou náročnost budovy, se kterou souvisí i omezení tepelných ztrát v budově. Pokud jsou opatření ke snížení spotřeby energie realizována komplexně, optimalizují se také finanční výdaje při provozu domu. Na opatření na omezení tepelných ztrát existují dotační programy, které podporují komplexní i dílčí úpravy – od zateplení až po výměnu zdroje tepla na vytápění a přípravu teplé vody a za určitých podmínek také přípravu projektu nebo energetický posudek.

Potřeba vs. spotřeba

V případě renovace je nutné počítat s tím, že reálná spotřeba energie po renovaci nemusí být výrazně nižší než v domě před renovací. Obvykle renovací dojde k podstatnému zlepšení tepelného komfortu, neboť před renovací nebylo ekonomické vytápět všechny místnosti v domě a po celou dobu užívání na požadovanou teplotu. Je tak nutné rozlišovat mezi potřebou tepla na vytápění (např. hodnota udávaná v Průkazu energetické náročnosti budovy) a reálnou spotřebou.

Základní podklady - studie nebo energetický posudek

Pro jakékoliv rozhodování je vždy nejdůležitější mít shromážděné podklady a dostatečné informace o dané budově. Ideální je možnost vybrat si z několika různých variant navrhnutých profesionály, architektem, projektantem a energetickým specialistou.

Pro minimalizaci tepelných ztrát objektu, nákladů za vytápění a vytvoření maximálně efektivního dispozice je vhodné dosažení co nejnižšího poměru ochlazované obálky k objemu budovy (poměr známý též pod zkratkou „A/V“) nebo např. při návrhu dispozice objektu je nezbytné dbát na vhodné umístění a slučování jednotlivých prostorů dle požadavků na jejich vnitřní klima.

Koncepční přístup

Při jakémkoliv plánování je potřeba důkladný sled a návaznost jednotlivých opatření. Pouhá oprava střechy nebo fasády (bez tepelné izolace) omezuje na dlouhou dobu provedení efektivních opatření. Stejně tak je důležité naplánovat sled operací (nejdříve výměna oken, pak tepelné izolace, apod.). Nebo např. izolace rozvodů a stoupacích potrubí je vhodné provést dostatečně kvalitně v požadované velikosti, protože dodatečné izolování je zbytečně drahé a komplikované.

Celistvá tepelná obálka - tepelná izolace a provedení zateplení

Celá budova by měla mít spojitou tepelnou obálku v dostatečné tloušťce a kvalitě. Je to hlavní prvek omezení tepelných ztrát v budově. Je potřeba zvážit dostatečné zateplení všech konstrukcí v budově včetně jednotlivých problematických detailů (tepelných mostů).

Pro snížení tepelných ztrát objektu je vhodné minimalizovat četnost problematických míst a detailů, kterými jsou např. balkony, římsy, atiky, střešní okna, apod.

Měření a regulace

Po zateplení je nutné nové nastavení regulace vytápění v dané budově a upravení hydraulické soustavy. Otopná soustava jinak nebude fungovat podle požadavků – nebude dosaženo plánované úspory a navíc se může soustava projevovat zvýšenou hlučností.

Větrání a rekuperace

Je vhodné zvážit instalaci nuceného větrání z důvodu otevírání oken během zimního období, kdy dochází k velkému úniku tepla. Nucené větrání s rekuperací tepla je nejenom energeticky efektivní, ale i podstatně zlepšuje vnitřní prostředí v budově.

Příprava teplé vody

Příprava teplé vody představuje 2. nejvýznamnější položku na omezení ztrát tepla v budově po tepelné obálce. Je vhodné zvážit použití obnovitelných zdrojů energie a najít nejvhodnější kombinaci zdrojů tepla v budově.

Ztráty tepla v rozvodech

V každé budově dochází ke ztrátám tepla v rozvodech. Největší jsou tyto ztráty zejména u cirkulačních obvodů, kdy ztráty činí až polovinu celkové spotřeby. Proto je důležitá důkladná tepelná izolace potrubí, kdy za málo peněz se ušetří velké množství energie, stejně jako potřeba izolace rozvodů obzvlášť v nevytápěných oblastech.

Zdroj tepla

Architekt, projektant nebo energetický specialista by měl umět poradit s návrhem všech možných řešení vytápění a vybrat tu nejvhodnější pro požadavky a účel dané budovy.

Pokud se jedná o rekonstrukci, je vhodné se poradit s energetickým specialistou, kdy lze uvažovat o změně zdroje tepla (např. přechod na jiné palivo) nebo instalace doplňkového zdroje pro snížení potřeby tepla na vytápění, teplou vodu, příp. výměna stávajícího zdroje tepla za vhodnější z hlediska energetických ztrát (účinnosti) stávajícího zdroje.

Další drobná opatření

1. Izolace rozvodů tepla

Dobrá izolace rozvodů vám zajistí, že se teplo po cestě do pokojů neztratí. Při proudění teplonosného média potrubím dochází ke ztrátám tepla do okolí, které jsou tím vyšší, čím vyšší je rychlost proudění vzduchu kolem potrubí a čím vyšší je teplota povrchu potrubí. Tepelnou izolaci potrubí topné vody vedeného nevytápěnými prostory, potrubí teplé vody a cirkulace lze provést buď obalením rohoží z minerální plsti, nebo použitím plastového izolačního „pouzdra" (izolační hadice). Ekonomická tloušťka izolace je taková, při níž součet investičních nákladů na izolaci a nákladů na tepelné ztráty je nejmenší. Obvyklá úspora energie se pohybuje v rozmezí 20 – 50 % původních ztrát energie v závislosti na stavu původní izolace. V případě RD se jedná obvykle o stokoruny ročně. Investiční náročnost tepelné izolace je méně než 200 Kč/m potrubí.

2. Snížení ztrát tepla radiací a prostupem

Za radiátor je možné umístit speciální folii, která odráží sálavou složku tepla zpět do místnosti.

3. Sledujte teplotu v interiéru a zabraňte přetápění

Hlavní účel teploměrů je pomoci zabránit tomu, aby se vytápělo na vyšší teplotu = tedy přetápělo. Proto je důležitá dobrá regulace, seřízení tak, aby se to nemohlo stávat, i když jsou ventily radiátorů naplno otevřené.

4. Izolace rámů oken a dveří

Utěsnění oken a dveří lze snadno docílit pomocí mnoha dostupných druhů izolačních materiálů, pásků a pěn.

5. Nepoužívané komíny

Odtah obzvlášť starým komínem může větrat, proto je nutné je opatřit těsnými uzávěry – čili různými druhy klapek a šoupátek.

6. Vhodné účinné větrání

Za nízkých venkovních teplot je nutné vyvětrat občas krátkým průvanem a nenechávat okna pootevřená. Čím větší je rozdíl teplot uvnitř a vně domu, tím rychleji dochází k výměně vzduchu.

Reference

Požadavky na účinnost užití energie v zařízeních pro rozvod tepla a chladu a požadavky

na izolaci rozvodů a akumulačních zásobníků jsou uvedeny ve vyhlášce Vyhlášce 193/2007Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) vypovídá o stavebním a technickém řešení objektu a porovnává je s požadavky příslušných zákonů a vyhlášek. Podle tohoto dokumentu je možné odhadnout náročnost objektu nejen z pohledu dodávané energie, ale rovněž z pohledu provozních nákladů. Aby měl PENB potřebnou vypovídající hodnotu, je potřeba

při jeho zpracování dodržet základní pravidla:

§  Uvažování reálné využití a obsazenost v objektu, respektování předpokládaných činností v objektu

§  Zohlednění lokální zastavěnosti a reálné stínění objektu

§  Zohlednění kritických míst, tepelných mostů a tepelných vazeb

§  Reálné využití navržených či použitých technologií (větrání, chlazení, vytápění, osvětlení, apod.)

Z výše uvedených důvodů by měl mít zpracovatel PENB vždy k dispozici platnou projektovou dokumentaci, a  rovněž by měl být obeznámen o provozu objektu a o místních podmínkách.

Shrnutí

1.     Základním opatřením pro omezení ztrát tepla je zateplení domu a to v nejlepším možném standardu, protože životnost oken i systému zateplení je několik desítek let

2.     Je potřeba rozlišovat mezi potřebou a spotřebou tepla na vytápění

3.     Je vhodné upřednostnit koncepční a komplexní přístup, nejlépe s pomocí energetického specialisty

4.     V období před komplexní renovací je možné realizovat dílčí, ale do značné míry účinná opatření

5.     Ztráty tepla nejsou pouze ztráty při vytápění, ale čím je dům lépe zateplen, tím více nabírají na významu také ztráty při přípravě teplé vody